O postpenitenciární péči jako o
"důležitém nástroji prevence recidivy páchání trestné činnosti osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody a o základním nástroji jejich resocializace a integrace"
se hodně mluví, ale velmi málo se v kontextu státního systému pro něj dělá.
Otázka je, proč to všechno vynaložené úsilí "výchovného procesu" v době ve vězení, když po propuštění je člověk bez sociální sítě najednou vystřelený do světa bez jediného nástroje přežití?